Příběh s netradičním koncem a zjištěním, že doma je nejlíp mi napsala kamarádka Jitka, s kterou jsem chodila na vyšší odbornou školu. Cestu za velkou louži si zkusila, zážitky má, ale nejspokojenější je nakonec doma :). I to je cenná zkušenost.
Na zkušenou do Ameriky
Po ukončení studia ekonomiky mě kamarádka přemluvila, ať s ní jedu na zkušenou do Ameriky jako au-pair. Vše jsme si vyřídily přes student agency. Bohužel kamarádka nakonec nemohla z vážných zdravotních důvodů jet a do letadla jsem nasedla sama.
Přes Dánsko, kde byl přestup, jsem dojela v pořádku do New Yorku, byla to moje první cesta letadlem a hned přes oceán. Imigrační úřednici, která měla silný brooklynský přízvuk, jsem zvládla. Byla jsem vyzvednuta agenturou a pokračovala jsem dále to školy pro au-pairky.
První zkušenosti v rodinách
Poté jsem nastoupila do první rodiny, k rozvedené matce, která si adoptovala holčičku z Číny. Holčička byla hodná, ale matka šílená. Byl to tam teror. Chudák mi přišla i ta holčička, a proto jsem změnila rodinu. Odjela jsem na Long Island do rodiny, kde měli 3 děti, také holky, trošku rozmazlené, ale z dnešního pohledu, kdy už jsem taky matka, tak vlastně v pohodě holky. Tenkrát jsem to brala moc kriticky 
. Tam to bylo v pohodě až na to, že matka byla trošku praštěná přes úklid: Měla panickou hrůzu z bacilů a taky se hrozně bála únosu, že by mohl některou z holek někdo unést, což v Americe není zas tak ojedinělé, takže jsem ji vlastně chápala. Tam jsem chodila do školy na angličtinu a starala se hlavně o tu nejmladší, které byly 3 roky. Ta chudák pak onemocněla a lítali s ní po doktorech a tam se ukázalo, jaký mají zdravotní systém. Žádná sláva, ještě, že měli pro holky připojištění, jinak by platili a platili, a i tak museli doplácet např. za magnetickou rezonanci. Naštěstí holčina, Adrienne se jmenovala, se uzdravila.
Výlety do okolí
Hodně často jsme jezdily s kamarádkami, také au-pairkami vlakem z Long Islandu do New Yorku, na Manhattan. Byly jsme u sochy Svobody, na Empire state building, v Central parku a tak. New York je skvělý! Ty mrakodrapy jsou neuvěřitelný a „dvojčata“ (World Trade Center) musela být až do nebe, ale ty já bohužel neviděla, já tam byla dva roky po atentátech a to tam byla jen díra v zemi a staveniště :(. Taky mi matka z té mé rodiny vyprávěla, jak to bylo hrozný, že spousta lidí z Long Islandu tam pracovala, autem dojeli na nádraží a vlakem do New Yorku. Po atentátech ta všechna auta zůstala na těch nádražích stát a majitelé už si je nikdy nevyzvedli, až po nějakém čase příbuzní. To bylo dost depresivní.
Road trip po západním pobřeží
V létě o prázdninách jsme se pak 4 holky vydaly na západní pobřeží Ameriky, abychom viděly Las Vegas, Los Angeles, San Francisco a hlavně Grand Canyon, z toho jsem dodnes unešená. Tam bych určitě chtěla ještě jednou jet. To byl neuvěřitelný zážitek.
Zajímavá Amerika
V Americe je toho spoustu k vidění, je to velká země, ale bydlet bych tam natrvalo nechtěla, Američani jsou hrozní puritáni, nahota na veřejnosti je neakceptovatelná. Ani malé dítě se tam nesmí vyčůrat na trávu, co kdyby ho někdo viděl, musíš s ním jít na záchod a proto tam mají tolik úchylů, protože se všechno skrývá. O zbraních ani nemluvím.
Na druhou stranu, když jsi snaživý, máš se tam dobře, ale nedej bože, aby tě potkala nějaká nemoc nebo úraz. Co se týče dopravy, to tam mají mnohem lepší než u nás. Skoro všude dvouproudové silnice a dálnice čtyřproudové.
Je to zajímavá země, ale ráda jsem se vrátila k nám do Čech, kde se máme také skvěle, možná i líp, určitě bezpečněji a doma je doma.